To, čím si prošli obyvatelé Břeclavska Hodonínska ve čtvrtek 24. června je pro nezúčastněné naprosto nepopsatelné. Pruhem území Jihomoravského kraje v délce 26 km a šířce zhruba 0,5 km proletělo tornádo, silná bouře a krupobití. Reportáže v médiích, fotografie, výpovědi lidí vypovídají o hrůze srovnatelné s válečným běsněním. Statistiky škod nejsou zdaleka uzavřené. Ztráty na životech, zraněné stovky lidí, mnoha miliardové škody na majetku a infrastruktuře, tvrdý útok na psychiku místních obyvatel. Tornádo takové síly u nás nebylo historicky evidováno. V evropském měřítku šlo o tornádo s největším počtem obětí od roku 2001.

Okamžitě po zveřejnění prvních zpráv se po celé zemi začala ihned zvedat další vlna, tentokráte lidské solidarity, pomoci jakéhokoli druhu dle možností dárců, dobrovolníků. Na vyhlášených veřejných sbírkách přibývaly příspěvky, mnohdy rychlostí historického rekordu. V bezprostředně postižených obcích, ale i ostatních zasažených, pomáhaly jednotky integrovaného záchranného systému, Armáda ČR, Letecká služba PČR, pracovní týmy Vězeňské služby ČR, záchranářské a hasičské týmy z dalších krajů, ale i z okolních států. Mnohé kraje vyčlenily finanční prostředky, vyhlásily sbírky, města a instituce z okolí nabídly volné ubytovací kapacity pro lidi bez přístřeší. Firmy pomoc dle svého zaměření a možností. Kompletní výčet pomoci není v rámci tohoto sloupku možný a nebylo by fér na někoho zapomenout. Pomáhaly soukromé společnosti, a ještě bude této pomoci i nadále potřeba. Co ale potěší u srdce, a je neméně významnou pomocí, je práce stovek dobrovolníků, kteří dorazili do postižené oblasti ihned po katastrofě. Nezištná pomoc fyzické síly, mnoha rukou připojujících se k odklízení následků tornáda a významná psychická podpora pro tamní obyvatele, že na to nejsou sami. A ani tím pomoc lidí nekončila. Kdo nemohl pomoci financemi nebo osobně při vyklízení, poslal prostřednictvím kamionů věci potřebné pro nový život rodin. Lidé po celé České republice tak ke dni, kdy píši tyto řádky, poslali na účty sbírek více než 1,1 mld. Kč. Hmotnou pomoc v podobě věcných darů nepočítaje. Ale potřeba je nyní i stavební materiál a dřevo, např. na krovy a jiné. I to se postupně daří pro postiženou oblast zajistit a na místo potřeby dopravit. Díky jednotlivcům, díky firmám, díky zastupitelstvům krajů…

Může se zdát, že pět nejvíce postižených měst a obcí, plus několik dalších „méně“ zasažených obcí není rozsáhlá pohroma. Je, těm lidem se v mžiku doslova zbortil celý svět. Přišli o veškerý svůj majetek, který celý život budovali, a který mnohdy založili již jejich předci. Přišli o vzpomínky v podobě fotografií a jiných upomínek a rodinných památek. Přišli o doklady a dokumenty. Přišli o nemalé finanční prostředky. Věřím ale, že díky vlně solidarity nepřišli o naději a víru, že budou zase brzy schopni začít v novém, že je v tom ostatní nenechali. Všem, kteří jakkoli v rámci svých možností pomohli, ze srdce děkuji. Jsem hrdý, že jsme národ, který vždy pomůže potřebným, a to nejen doma, ale i v zahraničí. A všem těm, kterým tornádo prošlo takto dramaticky životem, přeji hodně sil a energie – ztráty a škody na hmotném majetku jsou napravitelné. Vím, že to stojí nemalé úsilí. Co je ale důležitější a zranitelnější, je psychika. Máme důvod k naději. Obnova bude sice chvíli trvat, ale vše se vrátí k dobrému. Společně to zvládneme a máme víru, že i v budoucnu se v nouzi nenecháme!

Vše dobré a velké díky!