Hospodářské noviny

Opozice se nehodlá smířit se záměrem kabinetu premiéra Andreje Babiše hradit část pomoci podnikatelům a firmám z rozpočtů měst a obcí. Ty by tak letos a v příštím roce přišly o 25 miliard korun. KDU‑ČSL proto včera oznámila, že chystá ústavní stížnost.

Premiér počínání strany označil za kampaň. Zákon o státním příspěvku 500 korun na den pro živnostníky a malé firmy, zvaný Pětadvacítka, stejně jako návrh na zpětné započtení daňových ztrát z letošního a příštího roku schválili poslanci minulý týden. Pokud projdou i Senátem, případně pokud je po vrácení Senátem opět schválí sněmovna, obrátí se předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Jan Bartošek na Ústavní soud. „Je to lumpárna a zločin na rozpočtech měst a krajů, řada obcí si bude muset půjčovat na běžný provoz,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Jan Bartošek.

Daně z příjmů jsou jedním z hlavních zdrojů peněz měst a krajů, třetina z vybrané částky míří podle nastavených pravidel do jejich rozpočtů. A navrhované vládní předlohy tyto zdroje výrazně ořežou. Kompenzační bonus pro malé firmy a živnostníky má podle odhadů vyjít na 45 miliard korun, což pro samosprávy znamená patnácti miliardový propad. Firmy také dostanou možnost zpětně uplatnit případnou ztrátu z letošního či příštího roku s tím, že podají nová daňová přiznání za roky 2018 a 2019 a získají část již zaplacených daní zpět. Tím se výběr daní jen v příštím roce sníží o 31 miliard korun, přičemž třetina této částky bude opět na úkor rozpočtů měst a krajů.

Opozice, stejně jako Senát se proto opakovaně snažily prosadit, aby Pětadvacítku vyplácel stát ze svého rozpočtu nebo aby obcím a krajům výpadek v příjmech nahradil. Vláda jako kompenzaci nabízí obcím dotační programy. Ty to však odmítají. „Je to drahý systém, který na starosty jen navalí byrokracii a další kontroly,“ uvedl Bartošek.

Podle oslovených ústavních právníků lidovci se svojí stížností nebudou bez šance na úspěch. Jan Wintr z Univerzity Karlovy upozorňuje, že ústava umožňuje státu zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, pokud to vyžaduje ochrana zákona. „Tento zásah se jistě děje zákonnou cestou, ale je otázkou, vyžaduje‑li to ochrana zákona,“ řekl Wintr.

Připomněl, že Ústavní soud nebude zkoumat poprvé, zda zásah státu do činnosti územních samosprávných celků byl přiměřený. „Bude záležet na argumentaci vlády, proč takový zásah považuje za potřebný,“ řekl. HN se snažily získat reakci ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na chystanou ústavní stížnost. Ministryně ani její tiskový odbor však na dotaz nereagovaly.

Premiér Babiš považuje akce opozice a samospráv za kampaň. Situaci nejmenších obcí, které podle premiéra peníze skutečně potřebují, kabinet údajně řeší. Velká města mají naopak na účtech miliardy a měla by investovat. „Nevidím důvod, proč bychom měli dávat velkým městům takové nehorázné peníze, když jich mají dost. Měla by být solidární,“ citovala premiéra agentura ČTK.