Dačický zpravodaj

Asi jsme nějak pozapomněli, že všechno často souvisí se vším! A také, že jedním z nejlepších hospodářů, který ví co, jak, kdy a kde, je příroda sama. Konkrétně takový fosfor… Co o něm víme? Někomu se spojí se zuby, či zubní pastou, nebo kolovými nápoji, či uzeninami, jinému pak se zbraněmi, či zápalkami, a dalšímu třeba s hnojivy apod.

Je to chemický prvek s potenciálem pomocníka, ale i potížisty. Podle své formy a konkrétní sloučeniny. Ale spojíte si ho např. i s kvetoucími vodními plochami? Ano, i za sinicemi hledejme fosfor, resp. jeho souvislost s rybničním sedimentem – lidově bahnem –, které ho obsahuje. Bahno k rybníkům, vodním nádržím a celému povodí patří a v určitém množství je pro svou zásadní úlohu v koloběhu živin – metabolismu vodního ekosystému – jejich přirozenou součástí. Co když je ho ale příliš a jak k tomu dojde? Pak povodí zazemňuje, ubírá rybám prostor, zanáší jim žábry, ty hynou a jsou neprodejné. Bahno komplikuje výlovy – mj. i proto, že jako bahnitá kaše pak zanáší koryta menších toků níže. To má dál negativní vliv na stanoviště hmyzu, ale i na populace dalších vodních živočišných druhů, včetně těch chráněných. A pak jsou zde výše zmiňované sinice. Zeleně kvetoucí voda doslova ničí kvalitu rekreačních a vodárenských vod. Další detaily asi potřeba nejsou, je to neveselý evergreen každého léta. Tak PROČ a JAK se bahno a s ním i fosfor aj. v našich vodních zdrojích tak „nahromadily“. Srážky, zvýšený průtok, lépe či hůře čištěné odpadní vody z měst a obcí, splavování orné půdy spolu s necitlivým zemědělským a jiným využíváním povodí, velkochovy dobytka, průmysl apod. A pak jednoduše podle pravidla: bahno z jednoho rybníka pěkně do druhého, třetího, malého, velkého, níž a níž po toku, sem tam nějaká přehradní nádrž, která je mu v cestě…

Bahno a spolu s ním související navázané látky, včetně fosforu. Bahno je navíc určitou pamětí ekosystému a ukládá v sobě všechno, co přiteklo, a k čemu v rybníce došlo. Následkem toho teď máme fosforu ve vodních zdrojích více, než bychom si přáli, a čelíme komplikacím s tím spojeným. A byť známe cesty, jak to řešit, jak fosfor z bahna získat a takto recyklovaný jej využít, nejde to bohužel lusknutím prsty tady a teď. Rybáři sice mohou své rybníky odbahňovat, což dělají. Zemědělci sice mohou toto bahno využít na svá pole jako to dělali naši předci, ale… Za vším hledej finance, byrokratické překážky – nedostatečné legislativní uchopení celé problematiky –, a z toho plynoucí (ne)ochotu k širšímu využití. Ale věřím, že jsme na dobré cestě! Studie jsou, pilotní projekty jedou. A když si uvědomíme, jak důležitý je fosfor pro hnojení v zemědělství, že jeho přírodní zdroje nejsou nekonečné a neexistuje náhrada, pak recyklace fosforu z bahenních sedimentů rybníků nejen napomůže ke zvýšení kvality vody v celém příslušném povodí, ale zemědělství vrátí k ověřeným principům našich předků. A věřte, že jsou to statisíce tun bahna spolu se stovkami tun fosforu pro další dobré účely.

Ten nápad se mi od začátku líbí, a proto jsem se rozhodl pomoci tam, kde mohu – s úpravou legislativy.

Vše dobré!

Jan Bartošek