Poprvé od listopadu 89 stahuje vláda Českou republiku do obřího dluhu. Navíc neví, za co ty peníze vlastně utratí. Pro takové jednání dochází slova, protože hazardérství s financemi nám nebylo nikdy vlastní.

Vládní propagandisté malují na billboardy čísla bez reálného základu. Vytvořili neexistující svět nových dálnic, nemocnic a sportovišť. Možná vláda uvěřila vlastní propagandě a myslí si, že je to jen hra. Není. Ten dluh budeme muset zaplatit. Sahají tím do kapes našich dětí a půjčují si od nich na Potěmkinovu vesnici, v kterou naši zem pomalu mění.

Neexistuje žádný plán, jak obrovský dluh využít. Slyšíme jen sliby a další a další čísla, která neznamenají nic. Na všechno bude, všechno postavíme, každému dáme, co potřebuje. Byla by to vlastně legrace, kdy se zde hanebně neprojídala naše budoucnost.

Touto čistou propagandou bez obsahu mění podstatu České republiky. Již není důležité, co se opravdu děje, podstatné je, zda si lidé myslí, že se to děje. Viděli jste starší český film Bílá paní? A vzpomínáte na scénu z mostem, který nestojí? A nepřipomíná vám to naši dnešní situaci?

Celý článek najdete ZDE