Lidové noviny

GLOSA/ Představte si, že mi slíbíte peníze. Ale sáhnete si pro ně do cizí kapsy. Přesně to dělá ministerstvo financí v případě OSVČ. Část peněz, které za halasného chlubení vládnoucího hnutí získali lidé jako kompenzaci za opatření během pandemie, si totiž ministryně financí vezme z rozpočtu obcí a krajů. Samosprávy měst a obcí tak přijdou o jedenáct miliard korun, krajů o miliardy čtyři. Vláda přenesla průšvih z jedné skupiny na druhou.

Města a obce se snaží pomoci svým živnostníkům a lidem pracujícím samostatně, jak mohou. Je jim jasné, že výpadky příjmů budou značné, ale klíčové je udržet co možná největší počet firem, živností a lidí v „provozu“. Není nic dražšího pro veřejné finance než zavřené firmy a lidé na pracáku. To přesně se stane, pokud vláda místo jasné, srozumitelné a jednoduché pomoci bude pokračovat jen v marketingové lakýrce.

Ministrům se nyní vrací dosavadní vládnutí bez strategie, bez investic do malých a středních podniků, bez podpory místního podnikání. Jednoduše řečeno: vláda díky své dosavadní nehospodárné politice nemá peníze a zůstaly jí sliby. Ty nemá čím zaplatit. Tak si sáhla pro peníze do výnosů měst a obcí.

To je ale především velmi krátkozraké. Zchudlé obce budou znamenat méně peněz na další rozvoj, to znamená méně práce pro místní malé firmy a živnostníky.

Vláda předvedla svůj tradiční marketingový cirkus a dole lidem zůstanou klasicky jen oči pro pláč.

Stát si platíme právě proto, aby ve chvílích, jako je tato, pomohl. Není-li toho schopen, měli by to vládnoucí politici přiznat a učinit odpovídající rozhodnutí. Města a obce potřebují podporu, ne likvidaci. Protože jen tak mohou do státního rozpočtu putovat peníze, které tam nyní chybí. Přenášet vlastní chyby na jiné je nepřijatelné.