Zdroj: Dačický zpravodaj

Sám jsem vášnivý rybář – není to koníček, ale kůň, a to i přes lehce ironická nařčení o tichém bláznovství. Ticho k rybaření patří, stejně jako rybářské vybavení. A vůbec nehraje roli, o jak vysokou finanční investici při jeho pořizování šlo. Bláznovství? Kdyby toho jediného bylo, nic proti… takové pro společnost nepředstavuje žádné ohrožení. Rybaření je o lásce k rybám, vodě, přírodě jako celku. Je o pobytu na čerstvém vzduchu, zklidnění (až do „drbnutí“ na vlasci), o respektu k jeho pravidlům a zákonitostem, ale i zákonu (zákon o rybářství). Je o vztahu k ochraně fauny a flory, o péči o ně, o zachování rovnováhy celého toho důmyslného systému, jehož součástí – a na to nesmíme zapomínat – je i člověk.

Kdo své rybářské začátky spojuje s udičkou, tedy klackem a vlascem (a to v lepším případě), tehdy pravděpodobně netušil nic o existenci nějakého rybářského zákona (nejde o přesný název, zkracuji pro zjednodušení). Seděli jsme u vody, srdce nám bušilo napětím, oči jsme nespustili z háčku a neznalému nelze vyčítat, že nechápe tu euforii při zahájení jeho tance nad hladinou zakončeného jeho rychlým ponorem… Naprostá paráda! Nám dětem ani tak nešlo o míry úlovku, jako o ten zážitek. Zcela upřímně, legislativou dané zákonitosti rybolovu rozhodně nebyly v tu dobu pro nikoho z nás to hlavní. Věřím ale, že naše pytlácké začátky jsou dávno promlčeny a zmiňuji to především proto, že na tomto „poli“ velkou edukativní roli hrají místní rybářské organizace Českého rybářského svazu. Nedílnou součástí náplně jejich aktivit je právě péče o nový rybaření holdující mládežnický potěr. Vzbudit v dětech lásku k vodě, rybám, chvílím stráveným rybolovem, stejně jako vybudovat v nich povědomí o nutné péči o vodní plochy, život v nich a jejich okolí, zapojit je aktivně do těchto a souvisejících činností, učit je přírodním principům a zákonitostem, respektu k životu – to je úkolem Českého rybářského svazu a jeho místních organizací.

Ta naše MO ČRS v Dačicích letos oslavila rovnou stovku. Podle mne sdružuje v poměru k velikosti města úctyhodný počet členů a v rybářském kroužku má kolem tří desítek nadějných mladých nástupců. Gratuluji a tleskám. A mimo jiné také proto mě mrzelo, že jsem se vzhledem k pracovnímu programu nemohl zúčastnit oslav stého výročí založení spolku, které si určitě všichni přítomní dosyta užili. Kompletně, od závodů na Péráčku, přes odpolední program, po večerní hudební vystoupení. Můžu si to samozřejmě vynahradit kdykoli jindy a u jakékoli jiné vody, ale protože už rybolov dávno není věcí nutné obživy, musím co nejdříve naplánovat uspokojení své lovecké vášně na domácí půdě, vlastně vodě našeho spolku.

Přeji všem místním tichým bláznům Petrův zdar a patrona rybářů prosím o nepolevující ochranu.